Upravit tuto stránku na GitHubu
Kontrola printem
Kino dává slevy podle věku. Děti do 15 let platí 100 Kč, senioři od 65 let 120 Kč a ostatní 180 Kč.
Spusť soubor a podívej se, jestli funkce počítá dobře.
def cena_vstupenky(vek):
if vek < 15:
return 100
elif vek > 65:
return 120
else:
return 180
print(cena_vstupenky(8)) # má být 100
print(cena_vstupenky(40)) # má být 180
print(cena_vstupenky(70)) # má být 120
Všechna tři čísla sedí. Je tedy funkce v pořádku?
Zkus ještě tohle:
print(cena_vstupenky(65)) # má být 120
Vyšlo 180. Senioři mají slevu od 65 let, ale funkce se ptá na vek > 65, takže šedesátipětiletá zaplatí plnou cenu. Patří tam >=.
Na tomhle příkladu jsou vidět dvě věci.
První už znáš z debuggeru v lekci 7: program, který dá dobrý výsledek pro jeden vstup, tím ještě není ověřený. Chyby se rády schovávají na hranicích – tady přesně na 65.
Druhá: kontrola printem stojí na tobě. Python vypíše číslo a ty musíš pokaždé porovnat, jestli je správně. U čtyř řádků to jde. Jenže když funkci za týden změníš, musíš znovu projít všechny výsledky a vzpomenout si, co mělo vyjít.
Lepší by bylo napsat to, co má vyjít, rovnou do kódu – a nechat porovnávání na Pythonu. Přesně to umí assert v dalším souboru.

Komentáře
Máš k této stránce dotaz nebo jsi našla chybu? Napiš to sem. Ke komentování je potřeba účet na GitHubu.